pondělí 23. června 2014

Jak se všechny plany zmenily, ale vůbec to nevadilo



No, takze minuly tyden to byla celkem pohoda. Zacalo se mi celkem dařit se konecne kamarádit s lidma z laborky. Projevilo se to nejvíce během patecniho piva na strese. Po praci jsme se tam sesli v celkem peknem poctu a ja jsem zjistila, ze tam mame zadarmiko stolni fotbalek. Toz jsme se premistili tam a zacal boj. Nejprve jsem hrala s Davem, ale protože jsme byli moc dobri:-) , museli jsme se rozdělit, aby taky ostatní měli sanci:-) Byla to fakt prca, po skonceni mi kolegove rikali, ze vůbec netusili, jak moc jsem souteziva, mysleli to z legrace, nicmene o poslední rozhodujici micek jsme bojovali, jako by to mohlo zachranit osud cele zemekoule:-) takze jsem pak dorazila domu v lehce povznesene náladičce, ale moc dlouho jsem nejuchala, protože na sobotu jsme měli naplanovano jet do zoo.
Rano jsme se probudili a bezeli na vlak, tam nam sdelili, ze mame celkem smolika pacholika, protože cely vikend vlaky od nas nejezdi, ale mame sanci popadnout autobus, který nas tam priblizne za tri hodiny dopravi….no nekup to….toz jsme se na to krasne vyprdli a rozhodli se, ze pujdeme do naší zoo v Brisbane, kde uz jsme jednou byli a kam mame rocni kartičku. Trosku jsme si pripadali jako paka, protože když jsme dorazili na uplne jinou zastávku, odkud mel bus jet, byli jsme tam asi o patnact minut drive, tak jsme si sedli na lavicku a povídáme a koukáme kolem, pak nam odjel nas autobus a my stále koukáme a pak jsme prisli na to, ze to byl nas bus a tak běžíme na jinou ulici….tam bus uz jen mijime….parada, nasedáme konecne na další bus, ten nas vezme na stanici, kde mame presedat, super, musíme cekat dvacet minut….jesteze jsme chteli do te puvodni zoo tak brzo, takhle jsme i přes bloudeni po nasem peknem meste stanuli před jedenáctou hodinou před zoo…..hned jdeme dovnitř a patram, kde koupim nejake papani pro klokanky….na naší permanentku mame na všechno 20 % slevu, super, beru zradelko a vyrazime…..cestou mijime vybeh tasmánského certika, ten tentokrát nejenze nespi, ale silne se plazi po stene smerem ke me, urcite bychom se spolu krasne pomuchlali, nebyt tam ta zed…..tak ho filmuju a neverim vlastním ocim. Pak se hladovi snažíme porozhlednout, kde se najime, moc moznosti nemame, ryba a hranolky, hranolky, burger a ruzne jejich kombinace, no bozi…..vydavame se tedy radeji mezi klokanky, usazuju se pohodlne v naprosto zapadnute casti vybehu s klokany, kde mame sami pro sebe 6 vystavnich kousku. Zastavuju u dvou a vytahuju pytlik, klokanum zasviti oci a uz se mi cenichem dobyvaji do pytlicku. Muchlam je maximalne, nablbly usmev na tvari (to mam pokazde, když jsem v deliriu schopna odsouhlasit Martovi třeba deset novych letadylek:-) musim uznat, ze jsem si ty lumpy skvele uzila, nakrmila jsem je, pomuchlala dosyta a tak muzeme opustit klokani vybeh. Presouvame se k vybehu wombatu, tam se jeden darebak vyvaluje na zadech a pracky natazene nad hlavu….labuznik jeden (takhle se presne slunil nas svab….teda nez mu bylo stoupnuto na hlavu…). Pak se omylem nachazime v miste, o jehož existenci jsme nemeli ani tucha. Zatimco ostatní mista s koalama jsou dost „bezna“, tohle místo ma opravdu kouzlo. Je tu par stolecku, kde si clovek muze sednout a kolem dokola vybehy s koalama….nikdy jsem tyhle zviratka nevidela tak akcni, jenze tady zatímco my do sebe tlačíme parek v rohliku (první fakt dobrej parek mimochodem), koalky dostavaji cerstve eukalyptove vetve s listy do vybehu, procez tam skacou (nekecam opravdu skacou), jedi, hybou se a vůbec nadhera pohledet….ja zase koukam s nablblym vyrazem….chapejte, neuznavam tyhle atrakce, kde stojite v obri rade, dojde na vas rada, udelate si fotku s koalou, pak si fotku koupite a odchod….tady to bylo opravdu krasny, zvířata blizko, sice teda bez kontaktu, ale i tak to byla parada….pak uz zaviram pusu, asi na dve sekundy, nez objevime na zemi volne pobihajici obri ještěrky…jsou to lumpaci, je jich tam spousta a jsou krasny…






Pak uz frčíme domu, za chvilku mame rande s Cechama, kteří bydli tady v Brisbane asi tak dve ulice od nas….ano, jak jsme se s nima seznamili? Martas v tydnu slysel Ivcu mluvit cesky s jejím přítelem po telefonu v obchodaku, tak za ni bezel a volal na ni několikrát, ta si myslela, ze se asi zbláznila, kdo by na ni tady volal cesky, takze sla dal a Martas furt bezel a furt volala, az ji udolal….takze asi celkem komicka scénka (ja nevim, mam to z vypraveni)…kazdopadne z toho vyjde vymeneni telefonních cisel a smluveni brzke schůzky…je teda pravda, ze když jsem prisla domu a Martas mi tuto skutečnost sdelit, konverzace zacala fakt slibne: tak jsem potkal holku, vymenili jsme si telefonni cisla…..koukala jsem jak zjara, nez jsem pochopila o co jde…..divila jsem se, ze by mi to jinak takhle zvesela sdeloval:-))))))
No, tak jsme se k veceru sesli na křižovatce s tim, ze jdeme do nejake blizke restaurace na veceri….po chvilce se nachazime v indicke restauraci, prinasi jidlo, které se pani skorem křižovala, ze nebude moc ostre, hm, je to vyborne, ale trosku mi hori usta během první vteriny….nevadi, ale je to moc dobre…dame si flasticku dve vinka a zabava je super….jsou tu první rok jako my, kluk maka manualne na stavbe, holcina studuje, aby měli vůbec viza a uklizi, takze to taky nemaji uplne jednoduche. Docela se nasmejeme, protože si vypravime nase zážitky z cest a když se na nas obsluha po 4 hodkach zacina divat poněkud zvlastne, je nam jasne, ze chteji zavírat a tim padem by bylo pekne, abychom vypadli….Krome toho, Lubos byl cely den v praci, takze mu lehce zacina padat hlava unavou, tak vyrazime k domovu a domlouváme se na nedeli, ze bychom jeli spolecne na ryby….
Tak si rikame, ze kvůli rybam odložíme nas vylet do zoo, stejne cely vikend nejezdi ty vlaky, tak to nechame na jindy. Během dopoledne prichazi zprava od Ivci, ze ji není moc dobře, takze plan pada. No, nevadi, tak holt vymyslime něco jiného. Tak doma osmazim rizecky k obedu, chvilku oddechnem a mezitím Marta prichazi s peknou stezkou na kola…Tak vyrazime. No, to byste neuhodli, primo uprostřed parku v centru města se vali obri hadek- ma dobře přes metr :-) Stoji u nej dva chlapci a něco tam melou….toz rikam, a kterej to je:-) a chlapek pouda, ze to je tzv. carpet snake nebo taky carpet python….jeden ze trech nejedovatých druhu hadu tady ( pak tady mame asi 7 extremne jedovatých druhu a asi 12 stredne jedovatých hadu). No, nas druhy had a nastesti opet nejedovaty…..no, co vam budu povídat, během peti minut tady zastavuji cele procesi, jeden Ind ci co to je zac si tu dela selfee (fotku sebe s hadem), no, tak si to nebohe spici zvire taky vyfotim (ma v brise něco dost velkého, asi nejake jiné nebohe zviratko) a jedeme dal. Po dvou a pul hodinove projížďce se vracíme domu, ještě se stavime v supermarketu na nakupu, to je třeba, abychom neumreli hlady:-)))) a pak uz konci další vikend. S prichodem nového tydne jsme takovy lehce prichciply, tak na doporuceni moji kolegyne vyrazim vecer na hodinu jogy….za rohem tu mame studio, kde se cvici joga….musim priznat, ze to do me vlivo celkem energii, tak tady ted sedim a pisu blog, abyste vedeli, co je u nas nového:-) 



Žádné komentáře:

Okomentovat