Lenosime a vy?

Tento tyden v Brisbane pokracovalo celkem zimni počasí, během dne se teploty drzi kolem dvaceti stupnu, ale v noci klesaji i pod deset stupnu. Celkem se bavim pritomnosti toho vetraku v rohu naší loznice, uprimne receno jsme tento zazrak ještě ani jednou nepouzili. Nevadi, urcite se po zime najdou nejaci nadsenci, co od nas ten vetrak koupi. Během tydne se nic extra nedelo, snad jen krome toho, ze diky volnemu pondelku ten tyden utekl jako voda. V sobotu byl Martas domluveny s kámošem Richardem, ze pujdou rano letadylkovat, Richard se u nas objevil v šest rano, docela jsem se divila, protože když mi Martas daval pusu na rozloučenou a ja rozloupla jedno oko, byla ještě tma. No, kluci letadylkovali asi do osmi rano a pak se vratili, cestou nalozili Richardovo manželku Jennifer a vyzvedli me a jeli jsme na snidani. Docela pekne jsme se zrana pobavili a pak jsme se vratili domu. Celkove se da rict, ze jsme během soboty nedelali nic, dospavali jsme deficit spanku z tydne a protože cca od desiti rano preslo drobne poprchavani v celkem vytrvaly dest, ani nas to nijak extra nemrzelo. V nedeli jsem musela dopoledne do práce, takze jsme se rychle nasnidali, skocili na kola a vyrazili směr škola. Tam jsem během pul hodinky vyridila, co jsem potrebovala, Martas si něco delal u me na pocitaci a pak jsme vyrazili domu. Cestou jsme se zastavili na jidlo u cinana, procez se mi pak uz vůbec nechtělo zpet do sedla, ale statecne jsme dorazili domu. Pak jsme ještě chvilku pracovali na vecech, co jsme každý z nas potrebovali bud do práce ci skoly a byl uz skorem vecer. Tak jsme ještě zkusili obvolat rodinu a zacal zase novy pracovni tyden.

Musim se priznat, ze je vazne neuveritelny, jak to tady utika, uz jsme tady skorem tri mesice a stále mi to prijde, ze jsme tady chvilku. Dneska (v pondělí) jsme měli spolecny obed s lidma z laborky, protože Mattovi prislo, ze jsme spolu uz dlouho nepoobedvali, tak ze by to bylo pekne:-) Uzili jsme si fakt legraci a ja mela poprave opravdu pocit, ze mezi ne patrim a ze je to fajn. To me opravdu moc potesilo. Uz tajne premyslim, cim se v nejblizsi době odvdecim Nileshovi (to je ten, co mu Martas říká Milos:-)))), protože od te doby, co odjela Katja me ma tak nejak na starosti, teda ja ho zase tak moc neotravuju, ale stejne se mi venuje, když potrebuju ukazat a vysvětlit třeba novou metodu. Jinak práce se mi moc libi, tim, jak pronikam stále vice a vice do tématu, me to bavi ještě vic a celkove musim rict, ze jsem moc spokojena. Ani nevim, zda jsem zminila, ze Martas zase pracuje u te firmy Alt, kde byl uz na zacatku, vypadl jim tam jeden clovek, tak doufáme, ze budou mit vic práce a daji ji Martovi. Sice rikali, ze Martovi budou muset trosku zkrouhnout plat (bral opravdu hodne), ale tak trosku to zapomneli rict ucetnimu, takze za první tyden prisla vyplata s předchozí sazbou:-) To nam vůbec nevadi, ba naopak:-)

Poslední strasne dulezita věc a spis i trosku usmevna (teda jak pro koho) je nase velezahada s mrtvymi svaby:-) Tak nejak sem tam v kuchyni najdeme mrtvého svaba. Jednou jsme nasli i ziveho, tomu ale Martas trosku stoupl na hlavu. Od te doby najdeme sem tam nozicky svaba, občas telicko atd. …. V nedeli jsme nasli ještě ziveho svaba bez hlavy, hned vedle toastovace:-) To by samo o sobe tolik nevadilo, spis by nas zajímalo, jakepak zviratko to tem nebohym svabum dela. Divali jsme se na google a ten nam poradil par kandidatu: hadi, ještěrky, pavouci, stonožky a vosy. No, takze jsme se tady s Martou usnesli, ze jsou to jasne ještěrky, protože ostatní bychom si zrejme vsimli, anebo by me omylo, az bych toho milacka doma objevila. Rikala jsem to dneska v laborce a kolegyne Jelena mi říká, neboj to je urcite ještěrka a Milos hned kanec, ja bych myslel, ze třeba pavouk…..Tak jsem mu rekla, ze jsme to stanovili na ještěrku a hotovo. Když se snazil argumentovat pro pavouka, pritvdila jsem na durazu a pak rikal, ze ještěrka by to vlastne taky mohla byt:-) No, tak tu asi mame ještěrku neviditelnou……at zije Australie