No, protoze se opet pomalu, ale jiste blizi
dalsi vikend, kdy zrejme nebudeme v Brisbane, musim rychle dohnat, co jsem
poslednich 14 dni zanedbavala. Mam totiz dosti silny pocit, ze pokud bych to
neudelala ted, tak uz bych to neudelala vubec :-) Takze nase nejvetsi novinka
je, ze Martas dostal nabidku na rocni kontrakt v te firme, co dela. Protoze nam
take nabidli, ze by se nam postarali o nase viza a dokonce je i zasponzorovali,
rodinna rada se usnesla, ze tu jeste zustaneme ten dalsi rok. Nechteli jsme to
moc hlasat, dokud nebudeme mit jasno, ale vzhledem k tomu, ze se vcera Martas v
praci domluvil uz na konkretnich podminkach, snad to muzeme uz oznamit. Tak nam
drzte palce, spusti se totiz ve spojitosti s tim celkem silna vlna noveho zarizovani,
vyrizovani a hledani. A to zejmena hledani nove prace pro me. Ja jsem sice
sefovi o moznosti pobytu zde rikala, ale ten bohuzel nema penize na to, abych
tu v laborce mohla zustat. Popravde receno bych se radeji opet navratila do
tematu, ktere je mi blizsi, a to jest parazitologie, anebo sla do nejake
farmaceuticke firmy. Obeslala jsem zatim par lidi, ale jak uz to tak byva,
jeste se nikdo neozval. Tak uvidime, jak se to dal bude vyvijet. Celkovy plan
je tedy prijezd v zari do Prahy, zrejme to bude jen na 14 dni, protoze Martas si
bude muset brat volno z prace, a pak navrat do Australie. Doufame tedy, ze v
teto dobe se stihneme s vami vsemi potkat a trochu se uzit, nez se zase
odjedeme grilovat do Klokanova.
Co se tyce vikendu pred 14 dny, v sobotu
jsme se byli podivat na jeden baracek. Protoze se nam pomalu chyli ke konci
smlouva na ubytovani v nasem soucasnem byte, zaciname se rozhlizet po jinych
moznostech. V podstate jsme se domluvili, ze bychom se presunuli do neceho
trosku vetsiho, nejlepe do mensiho baracku, kde bychom meli zahradku a moznost
se vylozit ven a treba se i tak trosku vykoupat:-) Ja bych hodne chtela nejaky
mensi bazenek, klidne pro deti, abychom si meli, kam skocit, kdyz clovek prijde
upocenej z prace. Baracek se nam moc libil a byl i za dobrou cenu a v dobre
lokaci, jenze byl k dispozici okamzite, procez nam pan z realitky uprimne
sdelil, ze tento barak za mesic urcite volny nebude. Ale tak aspon mame
predstavu, co bychom chteli najit. No, skoda, tak snad priste. Take jsme zahajili
hledani nejakeho mensiho auticka, nasi kamaradi nam radili, at se zamerime na
Toyoty, Hyundai anebo Holden, protoze tyhle auta jsou tu celkem levny a maji
levny i servis. Takze co nejdrive zazadame o australske ridicske prukazy a
nasledne poridime nejaky vuz.
V sobotu vecer jsme pak s nasima kamaradama
sli do japonske restaurace (opet slevomat). Musim rict, ze jidlo bylo naprosto
vynikajici. Jeniffer mi porad cpala, at ochutnam chobotnici, ze je vyborna, ja
si rikala, at si strci chobotnici kamsi, ale pak jsem se nechala ukecat a
musela jsem uznat, ze kdyz se umi dobre pripravit, nema to chybu. Dokonce jsem
si i pridala:-) Kazdej par jsme si objednali k veceri vino a domu jsme sli
krasne nameteny, protoze jsme jeste meli v cene sake:-) Ale byl to moc prijemny
vecer.
V nedeli jsme se
vypravili na mensi vylet, rekli jsme si, ze navstivime tady mistni horu Mt
Cootha, coz je misto, odkud je krasne videt na cely Brisbane. Zatimco vsichni
ostatni nahoru jezdi autem ci busem, my jsme si to vyslapli pekne pesky. Ten
den bylo nadherne pocasi, procez jsme omylem vytahli ze skrine kratasy, ale jen
co jsme dorazili nahoru a zasedli k dorticku s milkshakem:-) zacala nam byt
silna kosa. To ale zase nevadilo tolik, sebrali jsme se, sebehli kopec a mazali
pekne nazpet domu.
Minuly vikend byl
oproti tomu ve znameni prace. Martas musel do prace oba dva dny, takze jsme si
moc neodpocinuli. Protoze v sobotu po snidani Martas vyrazil smer prace, ja
jsem se rozhodla, ze se pujdu proskocit do zoo, do te, co mame na ni litacku. Ovsem
hned me u vchodu do arealu zarazilo, kolik aut tu dneska je. No, bylo to dosti
poznat i v zoo samotne, vsude krik a spousta lidi, snazila jsem se uklidit do
vybehu ke klokankum, ale ti byli taky silne nervozni. Ani zrat nechteli,
zalezli si vsichni do oblasti, kam lide nesmeji a nazdar. Ta zvirata byla tak
citelna, az me to desilo, bylo videt, jak jsou vypruzeny a napnuty. Tak jsem
ani nepouzila vsechno zradlo, co jsem pro ne zakoupila a vzdala jsem to.
Zavolala jsem Martasovi, ze jedu domu, pac jsem silne naprdnuta. Jeste predtim
jsem se ale se svym hotdogem usadila do oblasti, kde jsou koaly. Poprve v
zivote jsem videla behajici koalu viz video.
Byla to celkem sranda, moc jsem to
nechapala, ale jedna osetrovatelka se zrovna priblizila a rikam ji, to delaji
koaly bezne a ona, ze ne, ale tahle je asi silne hladova, tak beha:-) Polozila
jsem teda obed na stul a bezela koalu natacet. Behem minutky slysim, jak tapou
neci pracky na dlazbe a kdyz se otocim, ta potvora kruta se prisla podivat na
muj obed. Tvarila se, jako by se nechumelilo, a vyrazem to bylo jako, no kdyz
jsi to odlozila, tak se nediv. Tak jsem ji trosku prohnala, snedla tenhle
zazrak a razila domu. Jeste jsem si stihla dobre prohlednout hadi populaci,
ktera je kolem Brisbane k potkani. Ten nejjedovatejsi had je hnedej a od
pohledu celkem sympatak, ale kdyz jsem si precetla, ze jeho jed je 50krat
ucinnejsi nez jed kobry, rikala jsem si, ze doufam, ze se spolu nepotkame jinde
nez v zoo:-) Odpoledne me doma vyzvedl Martas a sli jsme nakoupit. Protoze jsme
na nedeli byli domluveny s tim parem lidi z Cech na grilovacku, sli jsme koupit
klokana, abychom ho nalozili.
V nedeli jsme se
sli mrknout na garage sale (vyprodej), ceduli jsme totiz zahledli cestou na
nakup a meli jsme pocit, ze bychom tam mohli najit nejakej zapomenutej poklad
:-) pobrali jsme par veci za puldarma a vyrazili na snidani do jedne restaurace
(opet slevmat). Dali jsme si obri snidani a doufali, ze do dvou hodin, kdy jsme
meli mit grilovacku nam poradne vyhladne. Martas pak musel na skok do prace a
ja jsem si delala svoje veci doma. Pak jsem naskocila na kolo a jela do parku
na grilovacku, Martas prijel na kole primo z prace. Vezla jsem celkem dost
silne mnozstvi klokana a kamosi dorazili s jehnecim a hovezim. Co vam budu
povidat, sezrali jsme vsechno, za prisneho dohledu obri ptaci populace snad z pulky
Brisbane:-) Secteno, podtrzeno, grilovacka se povedla, bylo to vyborne, jeste
jsme chvilku pokecali, ale pak jsme bohuzel museli jet oba do prace. Nicmene to
nevadi, protoze na tento vikend se tesime, ze s kamosema uz od patku budeme v
Bunya national parku….tak doufame, ze vyjde pekne pocasi a ze si to nalezite
uzijeme:-).
Jo, uplne jsem
zapomnela jeste napsat, ze jsem se zase pustila do strihani Martase. Boze, je
nekdo vetsi kopyto nez ja??? Krasne jsem ho ostrihala tentokrat svete div se
spravnym nastavcem. Super, jenze pak me napadlo, ze tech par drobnych vlasku
vzadu na krku by bylo lepsi vzit do cista mensim nastavcem. Asi tusite
zapletku. No, zajela jsem Martasovi do vlasu tim mensim nastavcem a zustala tam
desna dira…..co jsem to provedla????? Hruza, toz jsem to dorovnala nuzkama, ale
zase tam byl desne nasilnej prechod mezi tema vlasama nahore a pod tim
zastrizenym. Mezitim Martas bezel do prace, pak prijel na grilovacku, kamosi to
sice neokomentovali, ale pohled na ne svijejici se v pase kdyz se mrkli na Martu
zezadu mluvil za vse. Neco s tim sakra musim udelat. Martas me porad ujistoval,
ze jiste nebude tak zle, ovsem jen do chvile, kdy se podival do druheho zrcadla
a skutecnost byla zdrcujici. Takze jsme zavolali mamce, co s tim, ja byla dost
vydesena, protoze takhle zohyzdit vlastniho manzela neumi hned tak nekdo:-)
Mamka me uklidnila a popsala mi do detailu, co delat. No a ja jsem to nakonec
zvladla….jesteze strojek je celkem stabilni, bo ruce se mi klepaly, ze by mohl
mit Martas na hlave krasnou vlnovku:-) Nastesti je to uz v pohode a Martas zase
muze mezi lidi….huraaaa
Žádné komentáře:
Okomentovat