Respekt vsem rodicum

Protoze uz jsem zase nepsala vic nez mesic, musim se do toho rychle dat. Za ten mesic se toho udalo pomerne dost a vlastne nic, takze asi zacnu moji nejvetsi novinkou. Pomalu, ale jiste se blizil konec v rodine Oscara, bo jeho mama uz pujde brzo na materskou, kdyz v tom se mi ozvala jina rodina, ze by meli zajem o full time nanny. Protoze jsem mela domluveno jen par spise narazovych akci v jinych rodinach, rozhodla jsem se, ze tomu dam sanci a sejdu se s nimi. Pohovor byl celkem pohodovy, je to rodina se dvema detmi – holcicky dva a ctyri roky stare. Rodina se nedavno pristehovala z Anglie a meli problem pro deti najit skolku. Tak se rozhodli, ze se na skolku vykaslou a zaplati si nekoho, kdo se o deti v prubehu dne postara. Behem pohovoru jsem byla naprosto uprimna, rekla jsem jim, ze kdyby se mi naskytla lepsi prace v oboru, pravdepodobne bych ji vzala, ze jim nechci lhat. Rikala jsem si, ze si asi vezmou nekoho jineho, kdo jim treba slibi, ze zustane za kazde situace. Pak mi teda doslo, ze jim stejne muze kdokoliv cokoliv naslibovat a pak stejne odejit. Nicmene toto zachazeni mi ani trosku nesedi, takze jsem jim rekla o sobe naprostou pravdu a cekala jsem, ze si me proto spis nevyberou. Jake bylo moje prekvapeni, kdyz se mi v nedeli (den po pohovoru) ozvali s tim, ze by me chteli. Domluvili jsme se, ze jeste nasledujici tyden dostojim svym slibum v ostatnich rodinach, v patek prijdu na prvni zkusebni den a od nasledujiciho pondelka zacnu na plny uvazek u nich.

V pondeli jsem oznamila, ze teda koncim v rodine Oscara. Jeho rodice byli myslim celkem radi, protoze tatinek, ktery hodne cestoval dal v praci vypoved a byl tim padem doma a ja stejne mela pocit, ze mi davali praci uz jen proto, ze mi to slibili az do konce kvetna. Takze kdyz jsem prisla s tim, ze bych ten tyden doklepala a konec, byli radi. Kupodivu moje oznameni, ze koncim s Oscarem, strhla celkem vtipnou lavinu reakci dalsich rodicu. Najednou se objevilo pet ruznych rodin, ze kterych vylezlo, ze by me vlastne chteli. Prislo mi to opravdu usmevne, protoze za celou dobu nikdo nerekl ani bz nikdo ani nezasondoval, zda bych pro ne byla volna atd. Najednou, kdyz jsem rekla, ze koncim se zacali vyptavat, zda u nich nemuzu nastoupit, jenze to uz byla domluvena spoluprace s tou novou rodinou. Hlavne me na tom zarazelo, jak se vsichni divili, ze Rachel (mama Oscara) si me vzala z webu, ze si me nasla na strankach, kde jsem mela profil a ze me predtim neznala. Divili se, ze si ten risk vzala na svedomi. Jenze co ji asi tak chudakovi zbylo, potrebovala me dost narychlo a neco s ditetem potrebovala udelat. A ted najednou, kdyz me Rachel proverila, vsichni by se hrnuli. Jojo zakon kobyliho hovna holt plati:-) Ostatni nasmlouvane rodiny jsem tedy taky uvedomila a jeste v tydnu jsem mela pohovor na praci osetrovatele v zoo. Martovo sef zna majitele, tak trosku zatlacil na HR, at si se mnou daji schuzku. Byli celkem mili, rekli mi, ze ted nic prave nemaji, ale ze kdyby neco prislo, radi se ozvou. No nevim, tezko rict, zda si jen odbyli narizene interview anebo by meli vazne v budoucnu zajem. Proste uvidime. Pote jsem teda v klidu mohla nastoupit u nove rodiny. V patek jsem stravila den s detma a jejich tatou, aby si deti trosku zvykly. V pondeli jsme mely den s maminou. Vtipne je na tom to, ze deti jsou uplne v pohode do te doby, dokud nevidi mamu, okamzite se spusti mod zlobive dite a ja radeji vyklizim prostor. Holky jsou celkem fajn, jsou vycepovane a vychovane, takze zadne velke scenky se nedejou. Jen se musim priznat, ze ten plny uvazek me dost silne vycerpava. Hlavne teda psychicky, furt se clovek ohlizi a hlida dalsi dva lidi, nastesti jsme si s holkama celkem dobre sedly, takze me nezlobi i spolu si hrajou hezky, takze dobry. Ta mladsi miluje spanek, takze by furt spala, ale rodice ji nechavaji spat pres den nez hodku. Ale taky dobry. Ta starsi moc spat nechce, ale vzhledem k tomu, ze prvni tyden byla hned nemocna a tim i dost unavena, chrnela taky skorem kazdy den. Haleluja:-) Dobre pro me, kdyz je ulozim, mam aspon chvilku oddech. Behem toho prvniho tydne jsem s nima chodila po ruznych hracich skupinach a krouzcich, takze jsme se aspon nenudily a holky mely trochu kontakt s ostatnima detma. V patek jsme se na hristi sesly dve nanny a dve maminy s deckama, deti si pohraly, my pokrafaly, to byla tezka pohodicka. Bohuzel jsem od te starsi holcicky, ktera marodila samozrejme neco taky chytila, takze se tu valim doma a snazim se vylezet, abych od zitra mohla zase nastoupit. Abych celou tuto cast shrnula, clovek si proste neuvedomi, jak moc rodice makaji, kdyz se staraji o decka, dokud si to sam nezazije, anebo aspon nezkusi timto stylem. Uprimne rikam, ze to neni zadna legrace a po kazdem dni jsem totalne vycerpana. Sice se to pomalu zlepsuje, ale i tak na sobe vidim, ze mam po sichte fakt dost.

Co se vyletovani tyce, v uplynulem mesici jsme toho moc nenavstivili, spis jsme se motali kolem baraku. V nedeli mame jeste ke vsemu volejbalove zapasy, takze to vetsinou travim cast dne v hale a zbytek ruznymi nakupy, uklidem, zahradka atd. Nicmene par akci se naslo:-)

Koncem dubna jsme se zucastnili vojenske parady usporadane k prilezitosti Anzac day – oslava vsech vojaku padlych ve valce, ale samozrejme i valecnych veteranu. Sli jsme se do mesta divat na pruvod a bylo to moc pekne, tak jsme si tam rovnou dali i obed. To jako samozrejme u prilezitosti oslav:-)

No a minuly tyden jsme se domluvili a v sobotu vyrazili na nedaleky ostruvek jmenem Coochiemudlo. Vyrazili jsme tam jeste i s Ivcou, coz je ceska, ktera se stala docasne nasi spolubydlici. Jeji pritel odletel na Novy Zeland a az vyridi viza, Ivca poleti za nim. Do te doby jsme ji nabidli pobyt u nas. Zatim je to celkem sranda, takze dobry.  V sobotu rano jsme se nalodili na malou lodku, ktera pendluje mezi ostrovem a pevninou, takze jsme asi za deset minut stali na brehu ostrova. Je to tam moc pekny, uplne malicky, takze pesky prejitelny cca za hodku. Vzali jsme si s sebou jidlo a po plazi jsme obkrouzili cely ostruvek. Poprve v zivote jsem videla na vlastni oci raka poustevnicka. Tak jsme si ho fotili ze vsech stran a uhlu, je to fakt vtipne zvire. Pak jsme v jednom parku zasedli ke svacine, kdyz se kolem nas zacali stahovat kamaradi lednacci. Okukovali, co by se dalo kde ukrast, nicmene nase svacina pro ne nepredstavovala nic moc lakaveho, tak se presunuli k nedaleko sedicimu paru, ktery mel na stole sandvice a to by bylo neco pro zobak pane. No, chvillku se snazili neco ukoristit, ale myslim, ze moc uspesni nebyli. Pak jsme doprosli ostrov, zastavili se u mangrovu, vsechno peclive vyfotili a pred cestou zpet jsme si cekani spestrili nakupem nanuku v mistnim obchudku. Proste pekne stravena sobota. Po navratu jsem jeste rychle jela na zapas ve volejbale nasich nejlepsich holek a kluku, no byla to pastva pro oci. Je to fajn, kdyz to nekdo umi opravdu poradne:-)

Tak tot od nas asi prozatim veskere novinky, zanedlouho nas ceka zase prodlouzeny vikend, tak uz planuju, co by se behem nej dalo delat, abych mela o cem psat:-)