Tak jsme uz
skoro odkroutili treti tyden v Australii a musim rict, ze se mi/ nam tady
libi cim dal vic. Tento tyden jsem konecne zacala poradne makat v laborce a
absolvovala jsem několik seminaru (to není nic tak těžkého, protože tady je
seminar skorem každý den). S lidma v laborce se pomalu sžíváme, ale
myslim, ze jsou prima parta. Co me ale asi nejvíce zarazi/tesi je chovani našeho
sefa. Všechny nas bere jako sebe rovne a je porad prijemny. Obcas na nem je
videt, ze ma starosti, ale jinak je moc fajn. Bylo mi vysvetleno, ze je to
soucast australske mentality, ze sefove se nepovysuji a berou všechny jako sobe
rovne. Kazdopadne nas sefik to provádí s naprostou samozrejmosti a je to
velmi prijemne, když jsem v patek sedela v laborce a Matt (sef) mi přes
sklo maval a pripominal mi, abychom v sobotu nezapomneli prijit na naší mezinarodni
ochutnávku jidel – prijemna změna:-). V prubehu tydne se asi nic extra důležitého
nestalo, krome toho, ze jsme koupili kola..hura hura….rikala jsem si, ze by
bylo fajn jezdit do práce na kole, protože bych jinak asi projezdila na mhd
majlant. Vzhledem k tomu, ze mi od baraku vede stezka az ke skole, je to
uplne super, protože ta cesta je jen pro cyklisty a chodce a vede presne kolem
reky, takze fakt pohodička. No, zítra to projedeme, abych zjistila, jak rychle
se do práce dostanu (zda nemusim vstavat o dve hodky drive:-) bo dnesek ukazal,
ze jsem silnej chabrus a nic nevydrzim:-)
Jinak, ještě
jeden postreh z dopravy v Brisbane, moc se nam libi, jak fungujou
prechody pro chodce na krizovatkach ve tvaru krize. Zatimco bezne se zastavi
doprava v jednom smeru a soubezne s auty
prechazeji chodci, tady je to jinak. Zastavi se doprava ve všech smerech a
chodci prechazeji nejen po obvodu takového ctverce, ale i diagonalne, coz
znamena v praxi celkem slusnej chaos, ale je to vtipny sledovat (ovšem ne všechny
křižovatky do krize funguji takto). Kazdopadne cekani na zelenou je celkem
oser. Klidne se ceka i přes minutu, skoro dve na zelenou pro chodce.
No, tak a
ted něco k dnesni sobote, Martas rano naskocil na kolo a jel se podivat do
našeho parku, zda tam někdo neleta s letadylkama (ja mela ještě pulnoc,
ani jsem si nevsimla, ze zmizel). No, ale rikal, ze tam rano mají trhy(Martin:
a taky tam uz v pul sedme behaji lidi a skupinka lidi tam cvicila), tak se
tesim, ze se pristi tyden pujdeme mrknout. Během dopoledne jsme ještě dodelavali
nas gulas, který jsme planovali prinest na mezinarodni laborkovy obed. Protože jsme
měli sraz v jednu hodinu, ještě jsme rychle bezeli koupit nejakou dozu, ve
které bychom ten nasup mohli prevezt, pak jsme naskocili na kola a vyrazili.
Sraz jsme měli kousek od nas, cca 15 minut na kole, v podstate jen přes reku
v parku. Byla to vazne legrace, oběda se samozrejme zucastnili i rodinni
prislusnici, takze tam mela jedna kolegyne i deti. Ochutnali jsme vyborne
jidlo, s radosti jsme zjistili, ze nas gulas velmi chutnal. Matt si
pomlaskaval a muj kolega z Indie Nilesh (Martin: ja mu rikam Miloš)
jakbysmet, tak jsem byla spokojena. Kolem nas behali ibisove bili, jsou to
lumpove, lezli nam skorem az do batohu, jak jsem psala uz drive, je to skorem
jako s téma nosalama, clovek je nahani, aby mel fotku a pak se tady
probihaji, jako by se nechumelilo a jeste se obcerstvovali u pitka:-) Teda tady se vlastne moc často asi
nechumeli…Dali jsme si par pivek, zahrali nejake hry (vyzkouseli jsme nas
uzasny dolarovy petangue) a frceli jsme domu. Ještě jsme se stavili pro
melouna, bo jsem na nej mela desnou chut, objevili jsme na zemi prejetou obri ještěrku,
zda se, ze to je ta giant ještěrka, na kterou nas onehda upozorňovala nase
bytna:-) rikala, ze tu bychom neprehledli, no mela pravdu, bohužel zaznam
chybi, protože jsme zrovna nemeli fotak:-( skoda. No a ted se valime u telky a
planujeme vytahnout nas Yellow tail(Martin pro Jitu: stalo 15 dolacu), coz je
australske vinko…cimz se asi totalne odrovname a pujdeme chrupat.
ibis u napajedla:-)
|
obed
|
matt lenosi
|
my taky...
|
ano vidite spravne, baobab
|
Žádné komentáře:
Okomentovat